nácvik rohů

Brno - Litice B (2. 9. 2007)

Brno - Litice B (2. 6. 2007)

Velká cena Brna (2003)

Brno - Praga B (27. 5. 2000)

Co nám praví Otto z r. 1908

hockey [hokej], angl. hra míčová, hraná na hřišti trávníkovém asi 90 m dlouhém 45 m šir. Na obou koncích tohoto hřiště jest branka utvořena dvěma kůly a příčnou tyčí. Účelem hry jest prohnati brankou protivníkovou (čety protivné) dřevěnou kouli, kterou lze popoháněti toliko dřevěnou holí, na konci zahnutou.

Ottova encyklopedie z r. 1933

Encyklopedie Diderot 2000

pozemní hokej, sport branková hra dvou družstev o 11 hráčích. Míček (o obvodu 22,4 - 23,5 cm a hmotnosti 156 - 163 g) se dopravuje do branky dřevěnou holí (na jedné straně plochá, na druhé zaoblená; skládá se z rukojeti a zahnuté spodní části, tzv. zobáku). Hřiště má rozměry 91,4 × 55 m, branky jsou vysoké 241 cm a široké 366 cm. - Pozemní hokej patří k nejstarším sportovním odvětvím. V současné podobě se začal hrát od 1. pol. 19. stol. v Anglii. Na program olympijských her byl poprvé zařazen v roce 1908. - Zimní variantou pozemního hokeje je halový hokej, který hraje 6 hráčů na hřišti o rozměrech 18 - 20 × 36 - 40 m; branky 3 × 2 m. Viz též bandyhokej.

bandyhokej, pozemní hokej - branková sportovní hra; předchůdce ledního i pozemního hokeje. Od roku 1888 se hrál na ledě, od zač. 20. stol. na zemi. V roce 1946 v Čechách a na Moravě registrováno 71 klubů s 1 588 hráči; soutěže zrušeny 1959.

Pozemní hokej v Brně

Začátky pod německou nadvládou

Co sahá paměť soudobého tisku (před první světovou válkou se o sportu v novinách psalo minimálně) hrávalo v Brně pozemní hokej mnohem více družstev, než v současnosti. K trojici německých klubů Brunner S.K., Amateure Brno a Makkabi (židovský klub, jehož hřiště bylo posléze využito ke stavbě výstaviště na Bauerově rampě) se krátce po první světové válce v dubnu roku 1922 těsným vítězství 1:0 nad Amateure přidal jediný český klub Achilles. "Pěkné první vystoupení hockeyového družstva S.K. Achilles, posílené několika bývalými hráči Hanácké Slavie." Takto komentoval první zápas českého družstva zpravodaj Lidových novin.
Pozemní hokej přicházel do Brna jako nový olympijský sport (1908) především z metropole habsburského mocnářství, odkud byl infiltrován brněnskými Němci. Ti měli do říjnového převratu roku 1918 město plně pod kontrolou, v hrubém srovnání ovládali i pozemkářské dění. Přirozený kontakt německých Brňanů s Vídní pokračoval i po první světové válce a v sledovaném ohledu vyvrcholil vůbec prvním mezistátním utkáním tehdejšího Československa s Rakouskem, které se uskutečnilo v květnu 1922 v Brně. Lidové noviny o připravované akci vzhledem ke svému protiněmeckému zaměření informují co nejstřídměji. 21. května vydávají krátkou zprávu: "Dnešní sport v Brně. Na hřišti v Lužánkách dopoledne o 10 hodinách - pozemní hokej Rakousko-Československo (německý svaz)..." O výsledku zápasu pro jistotu neinformují vůbec.
Vzhledem k objektivnosti je tedy nutné přejít k informovanějšímu zdroji, německému listu Tagesbotte Aus Mahren und Schlesien, největšímu názorovému konkurentovi Lidových novin. Pro sportovní rubriku Tagesbotte je připravovaný Landerkampf záležitostí první velikosti, což se odráží i na prostoru v novinách. Zkušenější Rakušané vyhráli 3:1 (1:0), významným kladem referátu redaktora Tagesbotte v pondělním vydání jsou především sestavy obou družstev, bohužel bez klubové příslušnosti. Tak se můžeme pouze dohadovat jak vysoké procento v první československé reprezentaci (německého svazu) tvořili brněnští hráči.
Zmiňovaným reprezentačním zápasem s jistotou vyvrcholil prvotní rozmach pozemního hokeje v Brně, plně patřící jeho německé "menšině". Brunner sportklub se etabloval do pozice minimálně moravského matadora, neboť pravidelně porážel dokonce i vídeňský Hakoah. Propagace pozemního hokeje pokračovala v roce 1924 přátelským zápasem Brno-Vídeň. V této době Lidové noviny již dokázaly překonat svou národnostní nechuť věda, že vzhledem k pozemnímu hokeji mají pouze dvě možnosti. Buď referovat jen o polorozpadajícím se Achillesu, nebo raději o akcích Němců, nesrovnatelně vyššího významu. Naštěstí si vybraly druhou cestu, o čemž svědčí i následující řádky. "Vídeň proti Brnu. Tento zápas, který se bude konati 12. října (1924) v Brně, bude jistě velmi účinnou propagací pro německý hockey na Moravě. Je to známá věc, že české kluby nedovedou svůj zájem obrátit na více sportů a není tedy divu, že ani hockey nepěstují. Němečtí hockeysté přivítají ve Vídeňanech velmi zkušené techniky a rutinéry." V technické dokonalosti "rudých punčoch" pak referent Lidových novin shledával i jasné vítězství Vídeňanů 5:0.
Užitečná blízkost Vídně vedla jednoznačně ku prospěchu věci a přirozenému sportovnímu rozvoji nejlepších brněnských klubů. Rakušané měli přímé napojení na světové dění, příkladem je remíza výběru oxfordské univerzity s WAC před dvěmi tisícovkami diváků. Brňané proto přirozeně setrvávali v orientaci na Vídeň, ostatně po staletí zaběhnuté. Na nejnižším plůtku hierarchie tak stál jediný český klub Achilles, který se spíše potácel na pokraji zániku. Již jeho první utkání v roce 1922 se uskutečnilo díky několika bývalým hráčům Hanácké Slavie, o rok později nastoupil tým proti stejnému soupeři (Amateure) jen v sedmi. "Ostatní myslili, že je zápas odřeknut a tito hráči klubu, který pěstuje hockey teprve nedlouho, dovedli tak dobře vzdorovat kompletní jedenáctce domácích. Zvláštní zmínku zasluhuje pražský Janda, který hrál Achillu brankáře, backa i forwarda," referují Lidové noviny. Zápas skončil vítězstvím německého družstva 2:1 (1:1).
Je jasné, že z podobného klubu nemohl německému Brnu vzniknout reprezentativní konkurent, pozemářské umění tak v Brně zůstávalo výsadou německých matadorů. Odsun Němců po druhé světové válce proto mohl ve svém důsledku vést v Brně k zániku pozemního hokeje jako takového. Nové začátky jsou proto spojeny již se zcela jinými týmy a jmény.

Novým počátkům vládne Spartak Líšeň

V odlišné situaci začínají s pozemním hokejem a bandyhokejem Žabovřesky, Vojenská akademie Antonína Zápotockého, Královo Pole a především Spartak Líšeň. Právě tento klub, který disponoval také ženským družstvem, se zapsal v poválečné historii nejlépe. Od začátku padesátých let patřil mezi nejlepší moravské týmy, muži zaznamenali také třikrát prvoligovou účast, v letech 1960-1963. Celkově nejlepším úspěchem v celorepublikové soutěži pro Brno tak zůstává sedmé místo Líšně v roce 1962.
"Hrával se hodně bandyhokej, tedy oběma stranami hokejky s gumovým míčem. Teprve později převládla landka (1958) v šesti hráčích a nakonec v jedenáctkách," vzpomíná na několik poválečných let líšeňský Miroslav Koukal, který si na sklonku padesátých let v dresu Dukly Mariánské Lázně na své konto připsal dokonce ligové čtvrté místo. "V Líšni jsme začínali kolem roku 1950, kdy k nám tento sport vnesl Raymond Filip, končilo se v polovině šedesátých let prakticky z finančních důvodů," dodává Koukal.
Postupně tak zanikl oddíl, který toho v minulosti v republikovém měřítku znamenal nemálo. Pro příklad v roce 1958 se stali dorostenci tohoto klubu republikovým přeborníkem v bandy, když za sebou nechali i Spartak Praha Stalingrad (Pilát, Veverka, Kapucián...), Slavoj České Budějovice a Spartak Bratislava Kovo. Přeborník republiky vedený trenérem Bartoníkem měl tehdy jako hlavní oporu záložníka Navrátila a útočníka Janštu. Také zákaz bandy z popudu ČSTV krátce nato rozhodně nepřispěl k plynulému přechodu hráčů tehdy vlastně hlavně československé speciality k landce neboli pozemnímu hokeji o jedenácti hráčích. Několik let tak v Brně pozemní hokej neexistoval vůbec. Až šťastná náhoda a nelichotivá finanční situace jednoho studenta vysoké školy vedla k již třetímu začátku.

Od vzniku VSK Techniky Brno po současnost

"V hodině pružnosti a pevnosti jsem se začetl do novin, kde jeden z článků upozorňoval, že nově budou poskytována studentská stipendia také hráčům působícím také v druhých nejvyšších soutěžích. S několika kolegy jsem proto začal pátrat, v kterém sportu by se dalo do druhé ligy nejrychleji probít a padl jsem na pozemní hokej," vysvětluje poněkud neotřelé začátky budování nového oddílu pozemního hokeje v roce 1967 tehdy student strojírenské fakulty Vysokého učení technického v Brně, nyní již dlouhá léta inženýr Jan Vrána.
Původním sportovním zaměřením gymnasta a poté i spíše rekreační fotbalista proto nelenil a přes ČSTV, svaz pozemního hokeje a především Pavola Rosu byl v Brně založen nový oddíl, direktivně podsunutý pod VŠTJ Techniku Brno. "Začínali jsme na Žlutém kopci, pak byl Starý Lískovec i Horní Heršpice, ale za těch stopadesát korun měsíčně to stálo," vysvětluje Jan Vrána, dlouholetý hráč a trenér, hterý v dresu Dukly Sereď v halovém mistrovství republiky získal dokonce bronz. "První náš trenér byl Jiří Pospíšil, ostatně z Líšně spolu s ním k nám přešlo i několik hráčů jako Koukal nebo Filip. Po založení oddílu v roce 1968 jsme ještě na jaře odehráli celou oblastní soutěž a druhým místem se kvalifikovali do nově zřizované druhé ligy. Zde jsme vybojovali nezpočet druhých míst a několi účastí v kvalifikacích o postup mezi elitu," vzpomíná Jan Vrána.
Tak například v roce 1974 měl tým velkou šanci v boji s Opatovou, v Brně ale prohrál nešťastně 1:2 a u soupeře 0:1. "Postup Opatové ale považuji za zasloužený, měli především výborného stopera Karola Vojtěcha," míní Vrána. To Technika počátku sedmdesátých let disponovala kvalitním brankářem Františkem Špačkem a hlavní oporou v útoku Ladislavem Kosíkem, který ještě za dob Líšně pokukoval po reprezentačním dresu.

Hlavním nedostatkem v rozvoji, citelným i v současnosti ale byla absence vlastního tréninkového hřiště. Dva roky v areálu Pod palackého vrchem jsou opravdu málo. Přesto "v dobách největší slávy" (2. polovina 80. let) hrálo v Technice pozemní hokej devět kategorií mužů i žen. Zatímco ženy se postupně rozpadly,  muži  nadále disponují  několika

silnými ročníky mezi nimiž je vždy několikaletá propast. Bez vlastního zázemí či nečekaného sponzora se na tomto faktu těžko něco změní. Současný tým proto stojí na silných ročnících 1976-77, družstvu které v dorostu v hale dokázalo porazit hned všechny pozdější medailisty včetně pražské Slavie. Řada z hráčů má dokonce i ligové zkušenost z hostování v týmu Kbel. Historického úspěchu dosáhli pozemní hokejisté Techniky v halové sezóně 2002/2003, kdy prvním místem v 1. lize vybojovali postup do šestičlenné extraligy (Rovnost, 4. 2. 2003 - Čekání trvalo celých 40 let).

VSK Technika Brno
oddíl pozemního hokeje